Léčba peptického vředu kmenovými buňkami

Peptický vřed představuje porušení vnitřní výstelky buď horní části střeva nebo žaludku. Následkem jsou gastrointestinální vředy. Je to stav, který může v nejhorším případě způsobit vážný dyskomfort nebo bolest. Když přijde k zhoršení stavu, existuje také nebezpečí perforace.

K léčbě choroby peptického vředu lze použít mnoho léků, ale u některých pacientů nemusí úplně pomoci. V závažnějších případech lze zvážit chirurgickou léčbu. Je pochopitelné, že někteří pacienti se tomu mohou chtít vyhnout, zejména ti s rizikem recidivy. Naštěstí studie na zvířatech ukázaly, že kmenová buňka peptického vředu může hojení takových neduhů urychlit.

Tento článek se bude podrobně zabývat peptickými vředy. Probere také obvyklé možnosti léčby tohoto onemocnění a také jeho léčbu pomocí kmenových buněk.

Získejte bezplatnou online konzultaci

Kontaktujte nás, abyste se dozvěděli o očekávaných výsledcích léčby peptického vředu kmenovými buňkami, o její ceně a délce trvání a o tom, co léčba zahrnuje.

Dr. Aleksandra Fetyukhina, MD

Medical Advisor, Swiss Medica doctor

Co je onemocnění peptického vředu?

Peptický vřed je zdravotní stav charakterizovaný běžně známými vředy, které se vyvíjejí ve vnitřní výstelce žaludku a horní části tenkého střeva.

Za normálních okolností se vředy nevyvíjejí, protože uvnitř žaludku se nachází ochranná hlenová vrstva. Jakýkoli stav, který tuto vrstvu vyčerpá, však zvyšuje riziko poškození kyselinou žaludeční. To zase vede k rozvoji vředů. V současnosti ale také na tento problém existuje řešení – léčba peptického vředu kmenovými buňkami.

Typy peptických vředů

V závislosti na umístění vředu v gastrointestinálním traktu lze peptický vřed rozdělit do dvou typů:

Žaludeční vřed: vřed se vyskytuje v žaludku.
Duodenální vřed: vřed se vyskytuje v horní části tenkého střeva (duodenum – dvanáctník).

Vzhledem k rozdílu v umístění mívají tyto vředy výrazné symptomy. Tyto může lékař použít před provedením dalších vyšetření k určení lokalizace vředu.

Léčba peptického vředu kmenovými buňkami — *Peptické vředy se mohou objevit kdekoliv v žaludku, stejně jako v horní části tenkého střeva – dvanáctníku.*

Symptomy ochoření

V závislosti na věku pacienta a umístění vředu se mohou některé symptomy, které pociťují pacienti, lišit. Oba typy peptických vředů však sdílejí některé společné symptomy. Zjišťují se následující přítomné:

Bolest v oblasti břicha: Při ochoření peptického vředu se konkrétně jedná o bolest v epigastriu, protože je pociťována v nejvyšší centrální oblasti břicha. Jde o symptom související s konzumací jídla a liší se dobou manifestace u žaludečních a dvanáctníkových vředů. Během jídla se epigastrická bolest s gastrickými vředy stává citlivou v důsledku produkce kyseliny, když jídlo vstupuje do žaludku. Tato kyselina dráždí vřed, což má za následek vznik bolesti. Zdá se, že u dvanácterníkového vředu jídlo bolest zmírňuje. V této situaci se pylorický svěrač („výstup“ žaludku) uzavře, cílem je koncentrace obsahu žaludku, takže kyselina se nedostane do dvanáctníku. Avšak několik hodin po jídle, kdy je potrava strávena a žaludek uvolňuje natrávenou potravu a kyselinu do dvanáctníku, je situace odlišná; bolest se stává opravdu výraznou.
Roztažený žaludek a pocit plnosti žaludku.
Hubnutí, obvykle doprovázené ztrátou chuti k jídlu.
Zvracení krve, také známé jako hemateméza. Vyzvracená krev obvykle pochází ze žaludečního vředu a poškozeného ezofágu.
Výkaly pacienta jsou obvykle tmavě zelené nebo načernalé a kvůli přítomnosti oxidovaného železa z metabolizovaného hemoglobinu s nepříjemným zápachem.
Ve vzácných případech vede peptický vřed k perforaci žaludku nebo dvanáctníku. Tato situace způsobuje akutní peritonitidu a vyžaduje okamžitý chirurgický zákrok.

Peptický vřed – příčiny ochorení

Existují různé faktory a elementy, které mohou přispět k rozvoji peptického vředu. Patří mezi ně následující:

Bakterie Helicobacter pylori se podílí na obou typech peptických vředů. Způsobuje více než 50 % recidiv u obou typů vředů. I přes přítomnost protilátek H. pylori v séru, imunitní systém není schopen bojovat a řešit infekce způsobené H. pylori, který kolonizuje přední část žaludeční sliznice. To vede k chronickému zánětu, který často vede k známé gastritidě. Gastritida pak predisponuje ke vzniku vředů.
Léky, jako jsou nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID), jsou hlavním faktorem vedoucím k vzniku peptických vředů. NSAID jako ibuprofen a aspirin fungují tak, že blokují enzym zodpovědný za vylučování prostaglandinů. Prostaglandiny pomáhají chránit žaludeční sliznici tím, že ji stimulují k tvorbě hlenové vrstvy. Když k tomu dojde, žaludeční sliznice již není chráněna před žaludeční kyselinou, což nakonec povede k ulceraci. Kmenová buňka peptického vředu ale dokáže tuto situaci zvládnout jinak.
Existuje několik neobvyklých příčin vzniku peptických vředů, které je třeba také vzít v úvahu. Patří sem například:

konstantní užívání tabáku
Zollinger-Ellisonův syndrom
cirhóza jater
stres vyplývající z těžké nemoci
Behcetova nemoc
Crohnova nemoc.

Diagnóza onemocnění peptického vředu

Peptické vředy lze tradičně diagnostikovat klinicky – jde o symptomy, s kterými pacient navštíví ambulanci. Lékaři obvykle poskytují empirickou léčbu založenou na těchto přítomných příznacích a symptomech.

Když není možné ochoření pacienta vyléčit, začnou se provádět laboratorní testy a další diagnostické postupy.

Test na protilátky H. pylori v séru nebo plazmě. Nejde o potvrzující informaci, protože tento test nerozlišuje mezi současnou a minulou infekcí. Krevní test může také ukázat falešně negativní výsledek, když pacient užívá určité léky, jako jsou některá antibiotika a inhibitory protonové pumpy.
Potvrzující testy: pomocí endoskopie nebo baryového kontrastního rentgenu.
Přímá detekce: H. pylori lze detekovat pomocí močovinového dechového testu. Může být také izolován z přímé kultivace bioptického vzorku ezofagogastroduodenoskopie (EGD). Ureázovou aktivitu H. pylori lze zkontrolovat pomocí ureázového testu.
Další testy zahrnují test antigenu ve stolici a histologické postupy s obsahem zahrnujícím detekci zabarvení a vyšetření EGD biopsie.

Prognoza onemocnění

Prognóza pacientů s peptickým vředem je ve většině případů velmi dobrá. Jde ale o ideální případ, kdy je příčina stavu léčena tak, jak by měla být. Tento stav umožňuje správné hojení a nízké riziko recidivy. Mnoho pacientů však nedodržuje správná opatření, což činí recidivu běžnou a očekávanou.

Pokud se pacienti vyhýbají následujícím aktivitám, riziko recidivy lze udržet na nízké úrovni:

pití alkoholu
kouření tabáku
užívání NSAID

Naštěstí je riziko perforace způsobené NSAID relativně nízké a tak je mortalita udržována v stejných nízkých hodnotách.

Typická léčba peptického vředu kmenovými buňkami

Za standardních okolností se peptické vředy léčí empiricky. Znamená to, že lékař používá klinickou anamnézu pacienta k předepisování vhodných léků, aniž by potřeboval další specializovaná vyšetření.

Níže uvádíme běžné léčebné modality používané pro terapie peptického vředu:

Antacida nebo H2 antagonisté: Lze je pozorovat při použití u dětí se symptomy souvisejícími s vředy.
Analogy prostaglandinu společně s NSAID pomáhají předcházet vzniku peptického vředu.
Předepisování medikace, která snižuje produkci kyseliny, např. H2 antagonisté a inhibitory protonové pumpy.
Léčba infekce H. pylori: Léčí se „trojitým (triple) režimem“: kombinací dvou antibiotik a inhibitoru protonové pumpy.
Chirurgická intervence se používá u recidivujících peptických vředů, nereagujících na žádnou formu léčby, případně pro urgentní léčbu perforovaných peptických vředů.

Díky dosud realizovanému výzkumu o použití žaludečních kmenových buněk pro léčbu žaludečních vředů pořád existuje naděje, že choroba peptického vředu bude léčitelná mnohem snáze.

Jak může léčba kmenovými buňkami ulevit pacientům s bolestivými žaludečními vředy?

Někteří vědci zjistili, že riziko vzniku žaludečních vředů se zvyšuje s věkem. Důležitou roli ale hrají i některé faktory, jako je snížená schopnost hojení zranění. Buňky hojící výstelku jsou kmenové buňky žaludku. Garance toho, že jsou zdravé a schopné plnit svou roli, může zlepšit finální výsledek. Kmenová buňka peptického vředu se dostává do popředí zejména díky svému účinku.

Kmenové buňky žaludku, izolované z mladých myší, byly experimentálně transplantovány starším myším se žaludečním vředem. Transplantované buňky, které nahradily buňky v místě rány, byly pozorovány a zjistilo se, že urychlují proces hojení. Studie na prasatech také prokázala stejný benefit pro hojení vředů. Transplantované kmenové buňky snížily lokální zánět a zvýšily reepitelizaci, což vedlo k hojení.

Z toho můžeme usoudit, že kmenové buňky, sklizené a kultivované na požadovaný počet, lze použít u pacientů se žaludečními nebo dvanácterníkovými vředy ke zlepšení rychlosti hojení.

Benefity terapie kmenovými buňkami pro peptický vřed

Studie na zvířatech měla žaludeční perforace u potkanů zašité a injektované mezenchymálními kmenovými buňkami. Zjistilo se, že tato injekce způsobila významné zlepšení rychlosti, kterou se tyto perforace hojily. Ukázalo se, že toto hojení má ve srovnání s jinými léčebnými metodami použitými ve studii jen malou adhezi rány a nejnižší míru rozpadu rány.

Kromě toho vyšetření v měřítku buňky ukázalo, že skupiny, které dostávaly kmenové buňky do žaludku, vykazovaly menší zánět a vyšší reepitelizaci.

Další studie na zvířatech ukázala, že antioxidační aktivita mezenchymálních kmenových buněk může být dalším faktorem přispívajícím k příznivému chování těchto kmenových buněk v žaludku.

Navzdory těmto výhodám je ale důležité, aby pacienti pochopili, že u terapie kmenovými buňkami není zlepšení garantováno na 100%. Pacienti jsou různí a i když mnozí zaznamenávají pozitivní změny při hojení žaludku kmenovými buňkami, je třeba mít vždy na paměti, že rozsah těchto zlepšení může variovat od pacienta k pacientovi.

Jak bezpečná je pro peptický vřed léčba kmenovými buňkami?

Ačkoli neexistuje mnoho studií zaměřených na nahrazení žaludečních kmenových buněk jinými kmenovými buňkami pro podporu hojení v oblasti žaludku, studie na zvířatech prokázaly u terapie peptického vředu určitý stupeň bezpečnosti s minimálními nežádoucími účinky.

Jedna systematická revize z roku 2018 dospěla k závěru, že léčba peptických vředů kmenovými buňkami získanými z tukové tkáně je bezpečná a přitom zůstává prospěšná pro pacienta. Závěr je založen na zjištěních z celkem 23 studií.

Chcete-li co nejlépe porozumět tomu, jak vhodná je terapie kmenovými buňkami pro léčbu peptického vředu žaludku, je nejlepší promluvit si s odborníky ve zdravotnictví, kteří jsou v tomto ohledu experty. Kontaktujte nás pro bezplatnou online konzultaci. Můžete tak získat odpovědi na vaše naléhavé otázky a obavy a dozvědět se více o léčbě kmenovými buňkami.